Tygr-Panthera tigris
Tygr Panthera tigris Charakteristika: |
|||
Průměrný věk: 16 - 20 let (max. 26 let) Rozmnožování: Tygří reprodukce je pomalá - velmi pozdě pohlavně dospívá (ve 3 až 5 letech) a více než polovina se nedožije dvou let. Březost trvá 95 - 110 dní. Mláďata: Rodi se 2 - 4 mláďata, porodní hmotnost až 1000 g, slepá, prohlédnou po 6 až 14 dnech. Do dvou měsíců se živí výhradně mlékem, v šesti měsicích začínají lovit malé opeřence a kolouchy. V 18ti měsících jsou schopni lovit sami. Samice se rozloučí definitivně s vrhem jakmile porodí další mláďata. Potrava: výhradně masožravec, loví: buvola indického, gaura, jelena sambara, jelena barasingu, prase divoké a zakrslé, medvěda himálajského a další Biotop: od tropické džungle po tajgu, vyhledávají lesnaté kraje od tropických džunglí, přes trnité lesy Indie až po lesy v Himálají a Sibiři. Poddruhy: Pahthera tigris má 8 zeměpisných poddruhů: Tygr bengálský neboli indický (Panthera tigris tigris) - asi 4000 tygrů Tygr indočínský neboli Corbettův (Panthera tigris corbetti) - 1500 Tygr sumatránský (Panthera tigris sumatrae) - 600 Tygr sibiřský neboli ussurijský (Panthera tigris altaica) - 250 Tygr čínský (Panthera tigris amoyensis) - 30 Tygr kaspický neboli turanský (Panthera tigris virgata) - byl vyhuben Tygr balijský (Panthera tigris balica) - byl vyhuben Tygr jávský (Panthera tigris sondaica) - byl vyhuben
|
zařazen do přílohy I CITES (zákaz obchodu), kriticky ohrožen vyhubením
Ještě před II.světovou válkou
bylo v Asii přes 100 tisíc tygrů, v 60tých letech se stav snížil na 2500. Díky
mezinárodnímu programu na ochranu poslechních tygrů (od roku 1973) se současný stav
pohybuje kolem 4000.
Stav sibiřského tygra je velmi kritický - na celém světě žije pouze 250
sibiřských tygrů.
Tygři byli považováni za posly bohů, strážili lesy. V přírodní civilizaci zabil-li tygr dřevorubce, byl odsouzen dřevorubec a ne tygr, protože ten pouze chránil lesy. S příchodem kolonizátorů v 50-tých letech byli tygři vyhlášeni za škůdce a začali být masově zabíjeni. Od pradávna do dnešních dnů není překonána čínská pověra, považující léky z kostí tygra za lék pro revmatismu a horečkám. Kvůli čínské touze po tygřím léku bylo a i v současnosti je vybíjeno velké množství tygrů. Obchod s tygry roste a s rapidně se snižujícím počtem tygrů se zvyšuje cena za tygří kosti. Také se zvyšuje agresivita pytláků, kteří pozuby ozbrojení jsou ochotni zabíjet. Být správcem parku je stále nebezpečnější a tak na některých místech musí pomáhat armáda.
Protože už několik desítek let hrozí tygrům vyhubení byl v roce 1970 vydán Indickou vládou zákaz lovu a v roce 1973 byl zahájen Mezinárodní projekt Tygr. Tento projekt však již ztratil svoji vitalitu, kterou měl na začátku, kdy indická vláda dávala jasné stanovisko k záchraně tygra. Ochraně tygra se věnuje řada světových organizací např. WWF (World Wide Fund for Nature International), Wildlife Conservation Society. Ve státě Delhi působí organizace TRAFIC INDIA, která ve spolupráci s Min. životního prostředí a lesů Indie rozplétá síť pytláků a především obchodníků s tygřími kostmi. V Delhi, kde již tygři nejsou, kvetl obchod velmi dobře. Bránou obchodníků se stal Tibet, kde existuje množství lidí, kteří se tomuto obchodu věnují po staletí.
Do II. Světové války bylo v Asii asi 30 tisíc tygrů. Podle indického sčítání z roku 1995 bylo v Indii kolem 3000 tygrů, na celém světě pak kolem 4000. Vzhledem k velmi nepřesné metodě sčítání (podle otisků tygřích tlap) je toto číslo vyšší nadnesené. Ministerstvo životního prostředí a lesů v Indii, které má ochranu tygrů na starosti, odhaduje, že během let 1993-1996 bylo vyhubeno více než 500 tygrů, ale skutečný počet přesahuje 1000 tygrů zabitých pro své kosti. Toto číslo je natolik varující, že nedojde-li k výrazné změně v postoji letargické vlády Indie, ale především vlády Číny (největší odbytiště tygřích kostí), dojde k vyhubení tygra v období do 5-10 let.
Bohužel, ale Čínská vláda neučinila do současnosti žádné kroky, které by mohly pomoci zabránit obchodu s tygřími kostmi v Číně. Pro záchranu tygra je nutné zamezit především obchodu a hlavně poptávce po tomto zboží. Protože bude-li existovat poptávka pověrčivých Číňanů, vždy se najde někdo kdo bude ochoten riskovat pro peníze. Má-li tygr mít naději, musí čínská vláda zahájit osvětu proti pověrám týkajících se výrobků – léků z tygrů.